Doprava ZDARMA při nákupu nad 1 000 Kč

Než začnete lepit

Lepení je jednou z technologií spojování materiálů. Jako ostatní technologie má i tato svá pravidla, výhody, ale i úskalí. Doporučujeme si před vlastním lepením přečíst pár rad a poznatků z naší dlouholeté praxe, které vám mohou v tomto procesu pomoci.

Co by vás mělo zajímat

Jak vybrat správné lepidlo

Již v minulém století byly přírodní materiály používané ke spojování lepením postupně nahrazeny moderními produkty průmyslové výroby. První lepidlo značky UHU bylo uvedeno na trh již ve 30. letech minulého století, a vyrábí se dodnes (UHU Alleskleber). Ve druhé polovině minulého století jsme se ještě s přírodními materiály mohli setkat, dnes jsou tyto materiály v běžné praxi vzácností (používají se např. při restaurování historického nábytku). Nahradily je řady moderních produktů, které jsou vyráběny po celém světě. 

Dnešní nabídka lepidel a tmelů je velmi široká, někdy je těžké se v ní orientovat. Před výběrem toho správného lepidla či tmelu je nutné si uvědomit některé základní zákonitosti, které nám při výběru toho správného výrobku pomohou. 

Důležité je dodržet základní pravidla a zákonitosti, bez kterých by se nadělalo spousty chyb hned na začátku. Lepení je pouze jednou z několika metod spojování materiálů. Tak, jako nejde vše svařit, sešroubovat, přitlouci, apod., tak ani lepení není spásnou metodou pro každou stavbu, opravu či rekonstrukci. Musíme si uvědomit, že lepené spoje mají nejvyšší pevnost při namáhání v tahu a smyku. Ohyb může být někdy velký problém. Např. spoj lepený dvousložkovým epoxidovým lepidlem může mít ve smyku pevnost i 300 kg/cm2. Zato v ohybu téměř nulovou.  

Takto namáhané spoje se musí zpevňovat - viz obrázek. Další možností zpevnění je např čepování spoje.

Co si představit pod lepením za správné teploty

Na lepící proces má vliv mnoho parametrů. Jedním z velmi důležitých je tzv. pracovní teplota. Tedy teplota, při které lepidlo připravujeme (zpracováváme) a následně s ním lepíme. 

Většina běžně dostupných lepidel vyžaduje pro zpracování a lepení pokojovou teplotu. A to platí i pro lepené předměty. Není vhodné lepit předmět, který byl umístěn ve vymrzlé garáži, a který jsme si pro lepení donesli do domu. Musíme ho nechat temperovat na stejnou, pokojovou teplotu. 

Proč právě pokojovou?

Pokud budeme například lepit tzv. kontaktním lepidlem, které v sobě obsahuje rozpouštědlo, toto se při nízkých teplotách nebude odpařovat v časech, které jsou v návodu, a lepený spoj nebude držet. 

Jak je tomu u epoxidů a jiných dvousložkových lepidel? Pokud smícháme složky těchto lepidel při nízké teplotě, např. 10°C, lepidlo nebude správně fungovat. Nízká teplota neumožní správný průběh chemické reakce v lepidle a výsledek bude žalostný. 

Stejně se budou chovat i tzv. bílá lepidla na dřevo. Ta mohou navíc v mrazivých dnech přemrznout a tím se znehodnotit.  

Něco jiného je, když mluvíme o teplotě, kterou lepený spoj vydrží. Běžné jsou teploty v rozmezí přibližně od -30°C do +100°C. Některá, především epoxidová lepidla, mají horní hranici i přes 100°C, ale litinový kotel nebo kamna, výfukové potrubí za motorem, atd. neudrží. Takováto lepidla existují, ale ne v běžné obchodní síti. 

Jsou výjimky, o kterých se zmiňujeme např. v článku o epoxidových lepidlech (ALTECO Epoxy Putty), o lepidlech moderní generace (BISON Max Repair) a o montážních lepidlech (BISON Poly Max).  

Jak lepidla vytvrzují

Pokud známe princip vytvrzování lepidel a dokážeme jednotlivá lepidla zařadit do skupin dle jejich vytvrzování, usnadní nám to výběr toho správného lepidla a v konečném důsledku zaručí i správný výsledek lepicího procesu. 

Lepidla můžeme rozdělit dle způsobu vytvrzování do dvou základních kategorií: 

Tyto vlastnosti jsou velmi důležité při výběru správného typu lepidla na již konkrétní lepený spoj. V praxi se můžeme setkat s lepením celé řady běžných materiálů - plastů, kůže, gumy, korku, polystyrenu, textilu, kamene, mramoru, kartonu a mnoha jiných. Tyto materiály mají pro lepení mj. jednu velmi důležitou vlastnost, a to je jejich savost. V lepicí praxi říkáme, že materiály jsou porézní nebo jsou neporézní

Tato vlastnost je určující při výběru typu lepidla a stanovení vlastního lepícího procesu. Jiné lepidlo zvolíme, budeme-li lepit dva materiály savé, jiné, pokud budou oba materiály nesavé, nebo budeme-li lepit kombinaci těchto materiálů. Savé materiály (dřevo, papír, textil, kámen, apod.) umožňují odpaření (a částečné vsáknutí) rozpouštědel, obsažených v lepidle. Naopak nesavé materiály (kovy, polystyren, plasty, sklo, molitan apod.) neumožní odpaření rozpouštědel. Pokud použijeme nesprávný typ lepidla, výsledek může být žalostný.

Příprava povrchů před lepením

Příprava nebo úprava povrchů materiálů před lepením je základem k úspěšnému vytvoření funkčního lepeného spoje. Podceníme-li tuto část lepicího procesu, můžeme být s celkovým výsledkem velmi nespokojeni. 

Většina návodů k použití lepidel obsahuje formulku:

"lepené části musí být čisté, suché a odmaštěné"

Dodržet první dvě podmínky nám většinou problémy nedělá. Horší je to s odmaštěním.

Odmaštění provedené špatným přípravkem, může snížit pevnost lepeného spoje až o 70%, a to je opravdu hodně. 

Zapomeňte na benzín a laková rozpouštědla (ředidla). Obsahují mastné látky, které povrch neodmastí, ale naopak. Pokud si je nalijete na sklo a necháte odpařit, uvidíte barevné „olejové“ skvrny.  

Mycí prostředky, jako je „JAR“ opět nepoužíváme - obsahují mastné „zhebčovače“ rukou a opět ouha.  

Nejuniverzálnějším a snadno dostupným odmašťovadlem je „čistý líh“ (izopropylalkohol), na kovy pak aceton, perchloretylen a následuje celá řada speciálních odmašťovacích přípravků (např. MEK - metyletylketon, BISON Cleaner).  

BISON SPRAY CLEANER AEROSOL 400 mlBISON SPRAY CLEANER AEROSOL 400 mlUniverzální čistící a odmašťovací sprej na kovy179 Kčskladem

Pozor při odmašťování plastů, zde se doporučuje vyzkoušet agresivitu odmašťovadla na malém vzorku, aby nedošlo k poleptání plastu a lepený předmět se tak neznehodnotil. 

Dodržujete pracovní postupy - návody a především časy

Návod k použití lepidla je na obale uveden proto, abychom si ho přečetli a řídili se jím. U lepidel toto doporučujeme dvakrát. Není to stejné, jako vybalit televizor, ihned strčit do zásuvky a děj se vůle boží. 

Dnešní doba je velmi uspěchaná a to není pro lepení zrovna dobře:  

  • Pokud je na lepidle uvedena otevřená doba zpracování 30 minut, znamená to, že s lepidlem můžeme lepit 30 minut, ani o minutu déle. Platí především pro dvousložková lepidla. Po uplynutí otevřené doby zpracování začne v lepidle probíhat chemická reakce, a pokud s ním (se spojem) ještě po uplynutí této doby pohybujeme, nedojde ke správnému vytvrzení a nebude to držet!
  • Údaj o čase si musíme vždy správně vyložit - nastudovat. Ne vždy je to údaj o čase, po kterém je možné spoj začít namáhat (platí opět především pro dvousložková lepidla).
  • Něco jiného je plné funkční zatížení spoje, které je možné u většiny lepidel po několika hodinách (mnohdy až po 24) a tzv. manipulační pevnost. Ta je umožněna po kratší době, s lepeným předmětem můžeme manipulovat - přenášet apod.
  • Pokud lepený spoj začneme namáhat dříve, než je uvedeno v návodu, většinou to nevydrží.

Pokud je v návodu kontaktního lepidla napsáno „nechte 10 minut odpařit rozpouštědlo“, určitě si to výrobce nevymyslel a neměl na mysli 5 minut. Pokud se totiž při kontaktním lepení nenechá odpařit všechno (!) rozpouštědlo, nebude lepený spoj držet - podrobněji popsáno v článku o opravách bot. 

Ne všechno se dá slepit

Ještě než se rozhodneme použít k opravě nebo výrobnímu procesu lepidlo, je třeba zvážit, zda je to vůbec možné. Zda je právě lepicí proces tou správnou technologií. Někdy stačí doplnit proces lepení další podpůrnou metodou (vyztužení, podložení, začepování, …), někdy to však nejde. I lepení má svoje limity.  

Důležité je dodržet základní pravidla a zákonitosti lepení, bez kterých by se nadělalo spousty chyb hned na začátku. Lepení je pouze jednou z několika metod spojování materiálů. Tak, jako nejde vše svařit, sešroubovat, přitlouci, apod., tak ani lepení není spásnou metodou pro každou stavbu, opravu či rekonstrukci.  

Slepitelnost dle spoje a jeho namáhání:

Musíme si uvědomit, že lepené spoje mají nejvyšší pevnost při namáhání v tahu a smyku. Ohyb může být někdy velký problém. Např. spoj lepený dvousložkovým epoxidovým lepidlem může mít ve smyku pevnost i 300 kg/cm2. Zato v ohybu téměř nulovou. Takto namáhané spoje se musí zpevňovat např. čepováním nebo přeplátováním (více v článku o lepení kovů).

Slepitelnost dle materiálu:

Ukázkovým příkladem problémů se slepitelností materálů je lepení plastů. Těch existuje ohromné množství, tisíce druhů. A ne všechny se dají slepit. Některé plasty se chovají tak, jako by byly mastné. To znamená, že nesmáčí povrch. Lepidlo na nich tudíž nedrží a kvalitní lepený spoj nemůže vzniknout. Více se o této problematice dočtete v článku o lepení plastů.

U lepení neplatí: Co nejde silou, jde ještě větší silou

Při kontaktním lepení (BISON Kit, BISON Tix, BISON Montagekit,…) je velmi důležité z lepidla, naneseného na oba lepené povrchy při kontaktním lepení nesavých (neporézních) materiálů, nechat odpařit skutečně všechno rozpouštědlo! Pak již stačí lepené povrchy spojit a silně stlačit - poklepat gumovou paličkou! Při lepení žraloka na botě klidně do boty vlezeme a na lepenou část přeneseme váhu těla, pak obuv sundáme a necháme do druhého dne. Hotovo! 

Kde je zapotřebí vyvinout při lepení tlak, může u jiného lepidla způsobit katastrofu. 

Toto ale neplatí při lepení dvousložkovými lepidly. Pokud lepený spoj utáhneme vší silou ve svěráku, vytlačíme všechno lepidlo ze spoje a nebude ho mít co držet. 

Navštivte naše specializované stránky

Všechna práva vyhrazena © Lepidla.cz 2020

Nahoru